Myšlenky putují hlavou

jako mraky oblohou

Chtějí něco říct

Nedovolíš jim to

Dnes zkrátka nemohou!

 

Klepou na vrátka slov

Stačí jim otevřít

Jazykem pohnout

Prostinkou větou

pozvat je dál

 

Chce se spát

Vše se zavírá

Někdo se objímá

Myšlenky však zůstávají

Hrají si na to

že už viděly náš svět

 

Chtějí ven.

Dokud je nepustíme

budou neustále trucovat

uvnitř nás…

 

…někdo říká:

„To chce čas!“…

 

…záleží na každém

kolik chce prožít

slunných dnů

bez nezbedných myšlenek

Kolik chce každý zažít

během dne krásného?